Skřítek kráčel nahoru na frýdecké náměstí. Náměstí je to hezké a už se těšil, až ho zase uvidí.

Pak zajde za trpasličí doktorkou, pořád by chtěl být asi o deset čísel větší. A doktorka mu zase dá léky na uklidnění, ale aby povyrostl, to už nedokáže zařídit.

Když došel na frýdecké náměstí, bylo sluníčko už nízko a skřítkův stín byl dlouhý s hlavou malou a šišatou jako ragbyový míč. Pomyslel si, že by chtěl, aby se o něm jednou říkalo, že je hlava.

A doktorce pak ukázal své nové básně a zářil u toho jako to sluníčko.