Zacvakly se mi dveře apartmánů a já zůstal venku a bez klíče. Klepal jsem na mamku na okno, ale jak to bylo vyvýšené přízemí, bylo to vysoko a musel jsem na to vzít klacek…

Pak jsem šel zpátky ke dveřím a naproti mně šla po chodníčku Polka z podkroví. A mě nenapadlo, než ji s tím klackem v ruce poprosit, jestli mne pustí do vchodu. Ona mne však měla za cizího a překvapená mě obešla a šla vykulená pryč, asi do obchodu…

Za chvíli jsem se na naše doklepal a máma mě pustila dovnitř, do tepla…

Když jsme pak vynášeli tašky do auta, (jeli jsme totiž to ráno už domů), šla ta Polka zpátky z obchodu. Já ji jako poslední pozdravil a to trochu zahanbený…

No. Snad pochopila, že nejsem lupič. (Ale netvářila se…)