Letní a Podzimní

Letní

Pluj si nebem mráčku bílý, modrým nebem si pluj. Vítr tě popostrkuje, ty nemusíš dělat nic. Tak jako když loďku unáší proud klidné řeky, tak si po nebi pluj.

A až tě slunce rozpustí a po tobě zůstane jen mlhovina a nakonec nic – pak ještě chvíli budu vzpomínat na tebe, než i ta vzpomínka vyprchá a blankytné bude zase nebe.

 

Podzimní

Na pasece roste hřib už asi týden a je schovaný v trávě. Už vyměkl a tak zrovna není k jídlu. Ale pase se na něm docela velký slimák a je pěkně přisátý. Neblbni, říkám si, a nech ten hřib být. Ale stejně ho vytahuji ze země a jak je už tak rozplizlý, tak ho vyhazuji. Ještě hledám, jestli nemá brášku a pak vycházím z lesa s košíkem plným tak napůl. Je už konec září a mě houbaření pořád ještě baví, přemítám. Vracím se do chalupy a pak skoro usínám a večer ještě seču trávu a po jídle jdu v devět spát.

Ráno řežeme dřevo a snad to stihneme, páč to vypadá, že možná bude pršet…