Chalupa je hra, Zahrada je hra, Televize je hra

Osoby a obsazení:
teta
matka
syn Pavel
syn Honza
syn Michal

matka: Hoši, teta nás zve na chalupu, má pro nás připraveno dobré jídlo, budeme se moci koupat v řece, hrát míčové hry a karty, udělá nám prý borůvkový pohár se šlehačkou a večer nám pustí ten starý gramofon.
Pavel: Kdy máme přijet?
matka: Tento víkend.
Honza: Mně se moc nechce.
Michal: Ať už jsme tam.

Na chalupě
matka: Tak teto, právě jsme přijeli, já bych se šla vykoupat.
teta: Ale teď ne, jsi tu sama?
matka: Ne, je tu se mnou Pavel, Honza i Michal.
teta: Ať Pavel dojde nakoupit!
matka: Pavle, běž nakupovat.
Pavel: Ale vždyť obchod je pět kilometrů daleko.
teta: No, právě proto, přece bys nechtěl, abych tam šla já a sama se svou páteří, vezmi si peníze a něco kup.
teta: Ty. Honzo, připrav něco dobrého k obědu, již mám hlad, třeba chyť nějakou rybu v řece a opeč ji.
Honza: Ale vždyť tu žádné ryby nejsou,
teta: Je to snad moje chyba, přece bys nechtěl abych já sama se svou bolavou rukou lovila ryby.
Honza: Já se jdu koupat.
teta: Co, co to říkáš?
teta: A ty Michale, naštípej dříví.
Michal: No promiň.
teta: Co to říkáš? Přece nechceš abych já sekala dříví, a ještě se mi něco stalo.
Michal: No promiň.
Honza s Michalem: A kdy bude koupání, borůvkový pohár, mariáš, nějaké to dobré jídlo a k tomu líbezná píseň z gramofonu?
teta: Vy jste se všichni zbláznili, já jsem tak stará a nemocná. Já jsem tak stará a nemocná.

O čtrnáct dní později
matka: Hoši, teta koupila velkou zahradu a televizi, opět nás zve, mohli bychom opět hrát míčové hry a místo gramofonu bychom se mohli dívat na televizi.
Honza: Pavle,řekni to za nás, za všechny.
Pavel: A co?
Honza a Michal: Že ten tetin televizní obraz není pro nás dost vhodný.