Tak pomalu a rychle plyne čas.
Bolesti přicházejí samy,
na lásku již není čas.
Jsem plný písní, básní
a různých příběhů.
Všechno je ale už pryč,
je těžké čekat na něhu.
Chtěl bych něco dát a něco vzít,
kdyby byl aspoň klid.

Zlatá mládež

Jsem ohraničen čtyřmi stěnami –
ráno, večer, v noci, ve dne.

Jsem mezi nimi sám, jak nerad.

Někdy přijdou tři lidi od vedle,
které znám,
někdy jich přijde více,
mluvíme o ničem,
posloucháme rádio
a vyměňujeme si pohlednice,
a co už nezvládnu, hodím za hlavu,
vždyť zítra je také den,
krásně se to naslouchá
všem těm přívalům slov od vedle,
všichni syčí, zpívají, a nikdo není okouzlen.