Je ráno,
nesvítí slunce,
neprší,
nesněží,
jím vajíčka s krajíčkem chleba,
všude kolem mě se vkrádá
špatná nálada.
Proč je jí tolik třeba…

Je středa,
jdu pryč,
práce, kamarádi, moje hobby.
Tolik koníčků mám do zásoby,
ale jinak nic,
doufám, že zítra toho bude víc.

Je spousta umělců,
o kterých nikdo nic neví,
přestože každý den tvoří svůj krásný sen
o vzdálených mořích.