Když ráno vstávám
Je malým zázrakem
Že vysvitlo slunce
Však já nemám
Jistotu nutnou
Tu jistotu svou
Tolik potřebnou
Pro své žití
Ona to cítí
Tak ráda pomáhá
Vždy naději mi dává
Já se k ní vracím
Vždy když se ztrácím
Je pro mě hvězdou zářící
Když ve dne mám tmu
Díky ní neusnu
Mám sílu jít dál
Mnohý by si přál
Být pobočníkem jejím
Proč jsem upadla, nevím

Lucie Blažková, CSS Hrabyně, 6.5 2018 neděle